Ve čtvrtek 21. června 2025 deváté ročníky a třída 6. B vyrazily směrem jižní Morava, konkrétně do Lednice, jak naši žáci říkají do „Ledničky nebo do Mrazáku“. Ze začátku to vypadalo jako „hra o přežití“. Ve vlaku se to jevilo, jako by se celá Ostrava vydala směrem jih, museli jsme si svá místa k sezení vybojovat. Zbytek cesty do Břeclavi proběhl bez problémů. Do Lednice jsme se dostali z Břeclavi autobusem. Čekalo nás tam nádherné počasí. A pak už začal náš nabitý program.
Absolvovali jsme prohlídku zámku – reprezentační sály v přízemí, které sloužily k pořádání společenských akcí, plesů a bálů. Jsou proslulé nejen v ČR díky nádhernému dřevěnému obložení, ale zejména pro detailně zdobené kazetové stropy a vřetenovité schodiště.
Druhá zastávka byla v zámeckém skleníku. Jedinečná stavba palmového skleníku byla ve své době považována za div techniky. Zámecký skleník měří na délku 92 metrů, na šířku 13 metrů a je vysoký je 7,5 metrů. Tuto oázu tropických a subtropických rostlin jsme si prohlédli svým tempem bez průvodce.
V zámeckém parku jsme si uspořádali piknik. Byli jsme na to připraveni, měli jsme s sebou z domova deky a občerstvení. Procházkou přes park jsme dorazili k minaretu neboli také Turecké věži. Toto atraktivní dílo bylo zbudováno Aloisem Josefem I. podle plánů architekta Josefa Hardtmutha na přelomu 18. a 19. století. Je výjimečnou stavbou tohoto charakteru v Evropě a se svými téměř 60 metry patří na kontinentě mezi nejvyšší. Žáci zdolali všech 302 schodů až na samý vrchol věže, kde měli překrásnou vyhlídku do okolí.
Po odpočinku následovala z přístaviště plavba lodí zachovalým lužním lesem, meandry Staré Dyje k romantické zřícenině Janův hrad. Janohrad sloužil jako lovecký zámeček – shromaždiště panstva před honem. Po honech se zde konaly bohaté hostiny, na nichž se vyhlašoval král honu. Po odpočinku u řeky jsme se vydali pěšky opět do Lednice, kde jsme se vydali na cestu zpět směr severní Morava.
P. Bártková
